Tato antologie, o které jsme informovali v minulém čísle Bands Of Dixie věnovaném českému jižanskému rocku, přichází v pravý okamžik. Jednak aby na něj upozornila, ale také aby ho doplnila. Najdeme zde devatenáct nejnovějších titulů (jeden jediný vyšel před rokem 2008) devatenácti kapel. Polovina z nich byla představena v článku a ukazuje se, že ti starší jsou pořád ve formě. Začněme se Žlutým psem. „PKS“ je českou adaptací „Workin‘ For MCA“ s varhanovou tečkou, mohu-li tak nazvat jazzové sólo elektrického piana. Většina kapel je velice výkonná a je pravda, že klouzavé hard boogie blues kapely Pumpa může připomínat části Raging Slab jako „Geronimo“. Generál Lee a Stetson jsou zdatní, ale nejsou těmi, kteří přitahují nejvíce. Bezpochyby jsme ochuzeni o smysl textů, které jsou plné humoru. Petr Bultas Band je dalším ze starých bardů. Objevil se už na dvou antologiích z počátku 90. let. Vrací se na místo činu nejen kvalitou vybraného kusu a výborným sólem, ale také jemnějším stylem než mnoho ostatních zařazených kapel. Blackies začínají klidně a stylově písní „Velká voda“, pak se přetočí do nervózního sóla typu „Free Bird“ zatímco druhá odnož MBA Bandu, Full House, nabízí velmi krásnou lyrickou kompozici, trochu ve stylu Brothers of The Southland či Outlaws (především co se produkce týče). Sweet Pain a The Cell jsou jediní dva interpreti, kteří produkují v angličtině a jejich tituly je vynáší na vrchol žebříčku tohoto krásného výběru. Najdeme zde i boogie rock Firedog bez příkras, ovšem s decibely, které mě opravdu nechávaly netečným. Boogie El Camina mě také moc neupoutalo, ovšem víc, než pomalá melodie kapely 1012 Station. Kdybych už toto uskupení znal stejně jako Big Water – zde s kouskem ve stylu Texas blues – ignoroval bych několik kapel, aniž bych znal jejich jméno. Blues rock kapely Bluesquare představuje skvělý slide a foukací harmoniku. Že by místní Galloway a Kelliher? Schopné blues, které nabízí Bluesable je excelentní boogie blues rock. Zpěvák má drsný hlas, ovšem je to hlavně Vláďa Volkmann se svou silnou a impulzivní kytarou, který dělá z Motyky jeden z nejlepších titulů CD. Dalším milým překvapením je Na starý kolena band s kouskem připomínající trochu Call Me The Breeze/Swamp Music, stejně jako jím je Jack Daniels, který jako jedna z mála kapel nabízí trochu country směr. Jejich „Poslední lov“ je pěknou baladou. Hlas je pěkný, kytarové sólo je malým klenotem. Dalším pozoruhodným objevem jsou Bandoleros se svou ďábelskou, velice lákavou a rytmickou kompozicí. CD uzavírá Blue Rocket další předělávkou kapely Lynyrd Skynyrd – The Last Rebel, česky Poslední rebel, což nám umožňuje pochopit název této antologie. Realizace této kompilace je velmi pečlivá. Zvuková kvalita je excelentní a soudržná, pokud jde o přebal tak ten vše skvěle představuje a dokládá. Jedinou nevýhodou pro nás je, že je pouze česky. Antologie je důstojným následovníkem čtvrtstoletí starých Whiskey&Buráky a Whiskey&Fazole.

Luc Brunot